Doktor železná pěst /Vitalij Kličko



Foto: Stanislav Krupař

Rozhovor se světovým boxerským šampiónem, Ukrajincem VITALIJEM KLIČKEM (40)



V luxusním věžáku na kyjevském bulváru Lesji Ukrajinky jsme se měli
sejít s Vital? em Kličkem. Světově proslulý boxer totiž, jak proběhlo
tiskem, oznámil, že chce kandidovat na prezidenta Ukrajiny. Místo něj
ale za stolem sedí jiný Vital? . Kovalčuk.
Místopředseda Kličkovy politické strany ÚDER. A zřejmě se baví.

 



KLIČKO SE ZPOZDIL V BERLÍNĚ. S tou kandidaturou … To, že po schůzce s
oligarchou Viktorem Pinčukem oznámil, že se nebude ucházet o post
primátora Kyjeva, ale rovnou o úřad hlavy státu… To byla novinářská
kachna. Nikdy to oficiálně neoznámil,“ říká Kovalčuk. Cože? Nechali
nás přijet do Kyjeva, když je Kličko v Berlíně, a pak nám tu ještě
oznámí, že to celé byla zpráva Rádia Jerevan? Nejsem sama, kdo se
diví. V anglickém Daily Telegraphu psali o boxerovi, který se chce
stát „těžkou váhou“ v politice. Slovo prezident kulantně obešli. Do
Kyjeva míří i jiní reportéři ze světa. A mluvčí boxera, Lena
Docenková, věděla, že se chceme ptát, jak Kličko hodlá knokautovat
současného prezidenta Viktora Janukovyče. Proč informaci
nedementovala?
„Kličko se uchází o post primátora Kyjeva a naše strana chce příští
rok expandovat do parlamentu. Pak zvážíme, zda vyslat kandidáta na
prezidenta. To je korektní informace. Prezidentské volby ale budou až
v roce 2015,“ říká Kovalčuk a dodává, že slavný boxer dokáže obstát i
v národním ringu. Je důvěryhodný, o jeho názory se zajímají v
zahraničí.


„V USA mluvil o pronásledování opozice na Ukrajině. Když teď
perzekvují bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou, příště mohou i
Vitalije!“ dodává Lena Docenková.
O čem se tu bavíme? O ambicích Dr. Železná pěst stát se novým lídrem
opozice a hlavou Ukrajiny? „Ta poptávka však vychází ze společnosti,“
tvrdí Kovalčuk.

Bratři Kličkové (Vitalij má mladšího bratra Vladimira) jsou známí
gladiátoři světového boxu. Vitalij ze 38 zápasů 36 vyhrál.
Pětatřicetkrát protivníka knokautoval. Bratři vyhrávají ankety o
„sportovce s dobrým srdcem“, mluví německy, anglicky, rusky, mají
doktoráty ze sportovní vědy, věnují se charitě. Ale spolu do ringu
nikdy nejdou, jejich maminka si to totiž nepřeje. Je to ovšem kvalifi
kace pro vstup do temných kuloárů ukrajinské politiky? Opouštíme
věžák, kde má kromě nadace bratří Kličků jednu z kanceláří i Viktor
Pinčuk (oligarcha a zeť Leonida Kučmy, exprezidenta, jehož éra byla v
letech 1994 až 2005 divoká). A kde sídlí i Rinat Achmetov (oligarcha z
Donbasu, jenž podporuje současnou hlavu státu Viktora Janukovyče. O
Achmetovovi se v Kyjevě šeptá, že je Kučmovým nevlastním synem …
Vycházíme do mrazivých kyjevských ulic a jsme s fotografem jak v
Jiříkově vidění: Kličko nikde a kandidatura je sporná. Čekáme do
dalšího dne.

Je už po osmé večer, když se Vitalij Kličko objeví ve dveřích své
nadace. „Hu!“ vydechne s údivem, když ve dveřích uvidí fotografa
Standu Krupaře: „202?“
„206,“ opáčí fotograf. Jeho výška na boxera zvaného Dr. Železná pěst
evidentně zapůsobila.
„Omlouvám se, ale včera jsem se zdržel v Berlíně. Máma je po operaci.
Práce je důležitá, ale mámu máme jen jednu,“ vysvětluje boxer. Přijel
rovnou z letiště.

 


* Oznámil jste, že budete kandidovat na prezidenta, nebo ne?

Nikdy jsem to neudělal. Zprávu vymysleli moji odpůrci. Řekli, že
Vitalij se bojí, že se ani potřetí nestane primátorem Kyjeva, a proto
to chce zkusit rovnou na prezidenta. Ale o čem to mluví? Prezidentské
volby byly ani ne před dvěma lety! Další budou v roce 2015! Za tři
roky. Mluvit o tom teď, k tomu není důvod.
 

 

*A kdo s tím přišel? Česká média o tom psala všechna.

Na Ukrajině si zprávu někdo vymyslí a všichni ji hned šíří. Třeba teď
se objevila zpráva o lékaři z Izraele, který má obavu o zdraví
Vitalije Klička. Viděl mě prý v televizi při posledním zápase. Mám
údajně časné stadium Parkinsonovy nemoci. Ok! Parkinson! Nikdy jsem se
s ním nepotkal, nikdy mě neprohlížel! A vzkazuje mi, že mám
Parkinsona? Nedivil bych se, kdyby se tento doktor specializoval na
diagnózy časných stadií těhotenství. Mohl by se na mě kouknout a říct:
Já to vím, Vitalij je těhotný! (Boxer gestikuluje svýma obříma rukama,
při tom se zeširoka směje.) Pravdivé zprávy jsou ty, které dostanete
přímo od zdroje. Jsou-li o mně, tak když vám je řeknu já.
 

 

* Kovalčuk o vás ale mluví jako o ná rodním lídrovi. Šel byste do boje
s prezidentem Janukovyčem?


Nikdy jsem o vstupu do politiky nesnil. Nedávno jsem boxoval v Polsku.
Naposledy jsem tam byl v 90. letech. Měli jsme s Poláky stejnou
startovací pozici. Po rozpadu SSSR jsme se vydali na stejnou cestu
kapitalismem. Když jsem se teď do Polska vrátil, byl jsem překvapen,
jak velký pokrok ta země udělala. Nebyl to už jeden velký bazar, kde
se všude šmelilo. Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko se dostaly do
Evropské unie. My se snažíme vybudovat demokracii dvacet let. Mně je
dnes čtyřicet. Těch dvacet let uběhlo tak rychle (luskne), jako by to
byla minuta. A dnes máme dvě možnosti: Buď čekat dalších dvacet let,
jestli někdo něco udělá, nebo se do toho pustit sami. Já jsem se už
před lety rozhodl nečekat. Jsem Ukrajinec a mám tu zemi rád, má
obrovský potenciál. Kdy budeme žít v normálních podmínkách. Kdy? Ta
otázka čeká na odpověď a odpověď závisí na nás.

 

* Viděli jsme vás za ukrajinské revoluce v oranžovém svetru,
podporoval jste například Juliji Tymošenkovou. Jenže ona je dnes
souzena. Co říkáte na její proces?


Politici by měli za svá rozhodnutí nést politickou zodpovědnost, ale
není možné je za ně kriminalizovat. Každý ví, že je za tím politika.
Když jde lídr hlavní opoziční strany do cely, zavání to diktátorským
režimem, autokracií. Pod tím jsme žili dlouho. Nechceme znova. Vím,
jak se žije v demokratických zemích. A skoro 70 procent Ukrajinců se
shoduje, že se máme vydat evropským směrem.

 

* Málokdo ale věří, že je Tymošenková nevinná.

Víc než polovina voličů na Ukrajině nevěří nikomu, žádné straně. Proč?
Lidi jsou z toho čekání unavení. Tymošenková hodně slibovala, byla
léta u moci, ale nic se nezměnilo. Když lidi něco slíbí, dostanou
možnost sliby splnit, ale nesplní je, ztratí důvěru…

 

* Stejně zklamal i hrdina revoluce a exprezident Viktor Juščenko …

Za Juščenka byla obří kriminalita a korupce. Víte proč? Každou
politickou stranu podporují oligarchové z jedné finanční skupiny.
Chybou politických stran je, že za peníze na kampaň vymění svou
nezávislost. A co se stane, když se strana dostane k moci? Udělá
všechno pro to, aby té finanční skupině vrátila, co do ní investovala.
Takže z toho těží vždycky jen skupina oligarchů, společnost z toho
nemá nic. Tymošenková, to byla stejná story, Strana regionů Viktora
Janukovyče, stejná story. (Zvoní telefon. Kličko: „O! Moje žena. Když
to nevezmu, zabije mě … to je jediný člověk na světě, kterého se
bojím.“)

 

* A kdo financuje vaši stranu?

Vybíráme členské příspěvky. I nám dávají lidi z byznysu sponzorské
dary. Podporují nás, protože chtějí jediné: jasná pravidla hry, stejná
pro všechny. Rovné příležitosti. Hodně lidí na Ukrajině věří, že v
naší zemi je politika víc byznys než politika. A vždycky je to
monopol. Potřebujeme soutěž, evropské podmínky, evropská pravidla.

 

* Součástí zprávy o vaší kandidatuře bylo, že vám finance i mediální
podporu nabídl Viktor Pinčuk.


Není to pravda. Pinčuk je jedním z nejbohatších lidí na Ukrajině, má
mediální skupinu, která je jednou z největších v této zemi … Mám s ním
dobrý vztah, jsme přátelé. Ale nejsme partneři. Vím, odkud vítr fouká,
od mých oponentů. Vědí, že Kličko má s Pinčukem dobrý vztah a chce se
z něj vymanit …

 

* První oponent prezidenta Janukovyče, Viktor Juščenko, byl otráven.
Tymošenková je za mřížemi. Vy se profi lujete jako nový lídr opozice.
Není to riskantní?


Bez boje není vítězství. Musíte bránit své názory, své vize. Když
budete sedět, čekat a mlčet, nic se nezmění.

 

* Takže se nebojíte?

Samozřejmě, na Ukrajině se může stát všechno. Když se mě lidé ptají,
jestli je boxování jako politika, odpovídám: Ne, boxování má pravidla.
Ukrajinská politika ne. Můžu ale používat stejné zbraně jako v boxu.
Být tvrdý, tvrdě pracovat, mít cíl, být týmový hráč. Snažíme se teď
vybudovat tým lidí, kteří mají tři zásady: touží po změně, jsou
profesionální a mají morální hodnoty. Každý, kdo to splňuje, je vítán.
Každý den se naše řady rozrůstají. Den ode dne jsme silnější.

 

* Když budete v politice na plný úvazek, vzdáte se boxu?

Je mi líto. Ale je mi čtyřicet. Fanouškům boxu vždycky říkám: Nebojte,
mám ještě bráchu. Je o pět let mladší než já … I když zrovna teď mi
sport pomáhá. A jsem si jistý, že ještě pár zápasů bude. Chci si ještě
splnit sen, poslední sportovní. Ale už nyní politice věnuji 90 procent
času. I když sport vždycky byl a bude v mém srdci.

 

* A ten sen?

O tom ještě nechci mluvit. Ne! Jste strašně zvědavá!

 

* Vyrůstal jste u nás v Mimoni, že?

Mimoň, Hradčany – malá vesnice. Jezdím tam často. Měl jsem tam české
kamarády, ale nemůžu je najít. Vrátil jsem se do té školy, jmenovala
se Jurije Gagarina. Našel jsem stůl, kde jsem seděl. Byla to škola pro
Rusy. Moje první láska …

 

* Češka?

Ne, holka z naší třídy. Běhali jsme po kopcích. Plavali jsme v
rybníku. Jezdím tam skoro každý rok, je to tak nějak taky můj domov,
moje vlast. Přistěhovali jsme se tam, když mi bylo devět, a odešli,
když mi bylo čtrnáct. V té době kluk zjišťuje, co se děje kolem. Když
se tam vracím, cítím se jako kluk.

 

*Byl jste v ČSSR jako dítě okupanta, pak jste se dostal do USA. Ocitl
jste se na obou stranách tehdejšího konfl iktu. Jaký vliv to mělo na
váš politický názor?


Můj táta byl komunista. Velký komunista. Jako každý důstojník Sovětské
armády. Vymývali nám mozek a šlo jim to dost dobře. Když jsem přiletěl
z USA, říkal jsem tátovi: Víš co, je to nádherná země. Byl jsem v
Disneylandu, měl jsem radost jak malý kluk. Táta mi říkal: „Ukazují ti
jen pěkná místa a pak tě zneužívají k propagandě.“ Později jsem měl tu
možnost pozvat tátu do Ameriky a ukázat mu, jak se žije v kapitalismu.
Příklady mění vizi. Dostal jsem díky sportu šanci procestovat svět,
poznat skvělé osobnosti z politiky, z obchodu, show-businessu, vědy.
Můžu posoudit, co je na Ukrajině dobré a co ne. Vždycky se ptám:
Řekněte mi, proč základní věci u nás nefungují, ale jinde jo. Proč?

 

* V Kyjevě demonstrovali lidé, kteří likvidovali havárii v Černobylu.
Vláda jim chce snížit penze. Váš táta byl jedním z nich. Jak vnímáte
jejich požadavky?


Pracovali tvrdě. Věnovali tomu čas, síly a část svého zdraví. Vláda
musí přijmout zodpovědnost. Nemůže najednou říct: Pardon, nemáme
peníze. Ti lidi už mnohdy nemůžou pracovat, nemají na lékařskou péči,
pojištění. A v téhle situaci jim chce vláda sebrat podporu? Taková
vláda ztratí důvěru lidí. Když se za ně nepostaví ani v tak vážné
situaci, ani lidi už ji pak nepodpoří, nebudou nasazovat životy.
Rozumím jim velmi dobře. Můj otec zemřel. Byl jedním z prvních, kdo
byl povolán k likvidaci havárie v Černobylu. Mysleli jsme si, že to
naši rodinu nepostihlo, ale hodně let poté dostal leukémii a lékaři
nám řekli, že to je důsledek radiace. Byl jedním ze stovek tisíců na
Ukrajině. Chápu, že vláda potřebuje peníze, reformu … Pokud ale lidé
ne uvidí v téhle zemi budoucnost, může přijít exploze.

 

* Janukovyč už lidi podezírá, že se vyzbrojují a chystají převrat.

Nyní je v ukrajinských domácnostech pár miliónů zbraní. Takže to je
pravda i není. Jak říkáme, není vidět kouř, ale něco je cítit ve
vzduchu. Nebezpečná situace. Experti varují, že se na Ukrajině může
opakovat scénář jako v Egyptě, Tunisku. Já doufám, že ne. Je ale
vidět, že vládní Strana regionů má strach. Příští rok budou
parlamentní volby a my to musíme změnit. Musíme vykopat ty staré, co
si z politiky dělají byznys. Je to poslední šance. Volby budou
lakmusový test pro naši zemi, jsme připraveni bojovat za svou vizi.
Aby Ukrajina nebyla v Evropě jen na mapě.

 

* V boxu jste s bratrem dost soutěživí. Bude vás Vladimir následovat i
do politiky?


Teď se věnuje hlavně sportu. Ačkoli strávil většinu života mimo
Ukrajinu, je Ukrajinec a taky vidí, že je třeba naši zemi změnit.
Každý si myslí, že v boxu je výsledek dílem jen jednoho člověka. Ale
bez dobrého kouče, terapeuta, PR, právníka, manažera nemůžete být
nejlepší. Vybudovali jsme si dobrý tým ve sportu a teď se snažíme
vybudovat dobrý tým lidí, kteří chtějí lepší Ukrajinu. A jedním z lidí
v tom týmu je i můj bratr Vladimir.

 


Rozhovor vyšel v Reflexu, roku 2011